Kromě berušek jsem dráčkům zpestřoval stravu nítěnkami a různými no-name potvorami, které co jsem tůňkách nachytal. V zásadě lze říci, že larvy nejsou vůbec co do stravy vybíravé, jedinou podmínku je, aby se potrava hýbala 🙂
Blešivce se mi sehnat nepodařilo. Objevil jsem je až v době, kdy už byly larvy dávno z vody ven a to u vodopádu v Ústí nad Labem. Obývají totiž jen velmi čisté potůčky a těch je v CHKO Kokořínsko, kterou mám nejblíže, jen velmi málo. Naštěstí to dráčci nevěděli a tak si pochutnávali na tom co bylo. Zhodnotím-li to zpětně, řekl bych, že chovat larvy je méně náročné než starost o dospělé jedince (asi je to i tím, že zatímco o larvy se staráte pár měsíců, o mloky i několik desítek let).
U larev se dá například velmi dobře zajistit stálá teplota vody a to i v parných dnech. Stačí k tomu obyčejný větrák od počítače o průměru 80 mm, který umístíte nad akvárium, nejlépe přímo nad vzduchování – tedy v místě, kde se čeří voda, – chlazení je tak mnohem účinnější. Je jen potřeba asi jednou za týden dolít cca litr vody. Teploty se pak pohybují do 22°C, což je stále teplota pro larvy snesitelná (ale řekl bych i maximální). Jako optimální bych nicméně považoval teploty v rozmezí od 10-19°C, které jsou mnohem blíže teplotám, ve kterých se larvy v přírodě vyskytují. Právě teplota je nejvíce náročnou stránkou chovu mloka – k tomu se už ale vrátím v samostatném článku.
hm a naka ta fotka by nebila ??? 😀
Jesli to výjde, tak v pátek přibude článek mimo jiné na téma řasy a ekosystém vodního akvária 🙂
já doufám že ano .. do neděle je daleko :o))
hm uš se těšim a bude ještě něco před tím ???
Vydrž prťka, vydrž :-p
P.S.
V nedělu výjde článek kde budou 😉
a kdy sem dáš nákou tu fotku mloka ?????